29. 11. 2019

První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl druhý

V prvním díle seriálu pojednávajícím o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme si představili specifika ŘOIP jakožto nového druhu zadávacího řízení a dále jsme se věnovali vybraným aspektům přípravy ŘOIP, a to včetně uskutečnění předběžných tržních konzultací a výstupů z nich. V tomto díle se budeme podrobněji zabývat samotným vymezením zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané v ŘOIP, a to i ve vztahu k okruhu potencionálních dodavatelů; rovněž bude poukázáno na těžkosti, se kterými jsme se při stanovení zadávacích podmínek konkrétních veřejných zakázek setkali.

Jak již bylo řečeno v prvním díle seriálu, zadavatel v rámci přípravy zadávacích podmínek veřejných zakázek zadávaných v ŘOIP uskutečnil předběžné tržní konzultace, jejichž cílem bylo vedle přesnějšího vymezení požadovaného plnění předmětu veřejné zakázky rovněž ověření časové náročnosti výzkumných a vývojových prací, a to včetně časové náročnosti fáze dodávky vyvinutého plnění. V rámci předběžných tržních konzultací zadavatel dále přistoupil k ověření výše stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky, resp. její skladby, a to zvlášť k samotnému výzkumu a vývoji, jakož i hodnotě inovativního řešení. Veškeré zadavatelem podniknuté kroky v rámci předběžných tržních konzultací byly vedeny cílem ujistit se, nakolik je požadované plnění na trhu dostupné (bude dostupné) či se teprve vyvíjí, zda a za jakých podmínek by dodavatelé měli na jeho vývoji zájem.

Po uskutečnění předběžných tržních konzultací si zadavatel za účelem potvrzení, že jím požadované plnění splňuje podmínku inovativnosti a že výstupy z předběžných tržních konzultací přisvědčují závěru, že předmět plnění veřejné zakázky není na trhu doposud dostupný, nechal zpracovat posudek od externího odborníka v daném oboru. Posudek ohledně inovativnosti poptávaného plnění si zadavatel následně nechal zpracovat v rámci finalizace přípravy zadávacích podmínek, když časová náročnost přípravy zadávacích podmínek dosáhla cca 5 měsíců. Na samotné přípravě zadávacích podmínek se podílela pracovní skupina, kterou zadavatel pro tyto účely ustanovil. Pracovní skupina vedle zástupců zadavatele a zástupců naší advokátní kanceláře (v pozici následného administrátora zadávacího řízení) pracovala ve složení externích odborníků-znalců v oblasti předmětu plnění veřejné zakázky. Externí odborníci pocházeli jak z akademického prostředí, tak i ze strany odborných konzultačních společností, jejichž předmětem činnosti je problematika úzce spojená s předmětem plnění připravovaných veřejných zakázek.

Zadavatel si byl v rámci přípravy zadávacích podmínek vědom toho, že ŘOIP je zcela novým druhem zadávacího řízení, které žádná z předchozích právních úprav zadávání veřejných zakázek neznala. Aby zadavatel podpořil úspěšný výsledek zadávacího řízení, rozhodl se, že dodavatelům průběh ŘOIP podrobně vysvětlení a vymezí. Z tohoto důvodů zadavatel součástí zadávacích podmínek učinil procesní mapu průběhu zadávacího řízení (ŘOIP) a navazujícího inovačního partnerství, ve které podrobně popsal jednotlivé kroky, které bude zadavatel činit, a to včetně požadované a očekávané součinnosti ze strany dodavatelů, resp. partnerů. Inovační partnerství, tj. fázi následující po ukončení zadávacího řízení zadavatel s ohledem na povahu poptávaného plnění rozdělil do dvou fází s tím, že první fáze bude zaměřena na výzkumné a vývojové činnosti a testování a druhá fáze bude fází realizační spočívající v dodávce vyvinutého inovativního řešení.

Zadavatel vzal při přípravě zadávacích podmínek v potaz skutečnost, která vyplynula z předběžných tržních konzultací, že potencionálním dodavatelem připravovaných veřejných zakázek bude sdružení více dodavatelů, zejména pak sdružení obchodní korporace a akademické instituce. Tento poznatek se nejvíce projevil při stanovení kritérií technické kvalifikace u požadavků na složení realizačního týmu. Zatímco u členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na samotném vývoji a výzkumu mohl zadavatel více akcentovat požadovanou akademickou erudici a odbornost, ve vztahu k ostatním členům realizačního týmu, kteří budou zapojeni zejména do realizační fáze inovačního partnerství, „musel“ zadavatel ze svých prvotních požadavků v tomto směru slevit.

Příprava zadávacích podmínek veřejných zakázek byla odlišná v tom, že zadavatel v jednom případě předpokládá uzavření smlouvy o zavedení inovačního partnerství pro fázi výzkumu a vývoje se dvěma dodavateli (partnery), kteří se na základě výsledků provedeného hodnocení umístí na prvních dvou místech. Pro navazující, realizační fázi, zadavatel předpokládá uzavření smlouvy již pouze s jedním z partnerů, který bude vybrán za předem stanovených podmínek pro snížení počtu partnerů. Zadavatel v rámci přípravy zadávacích podmínek neopomněl ošetřit situaci, kdy zadavatel bude moci smlouvu o zavedení inovačního partnerství, tj. smlouvu pro I. fázi (výzkum a vývoj), uzavřít pouze s jedním dodavatelem (partnerem), ať už proto, že obdrží pouze jednu nabídku či pouze jedna žádost o účast splní podmínky účasti v zadávacím řízení apod.

Jednotlivé fáze inovačního partnerství zadavatel rozčlenil na několik etap, pro které stanovil postupné cíle a podmínky pro poskytování odměn za splnění vymezených postupných cílů. Jak již bylo zdůrazněno v rámci prvního dílu našeho seriálu, způsob vymezení postupných cílů a pravidel (podmínek) pro poskytování odměn patří mezi zadávací podmínky, které mohou mít podstatný vliv na zvažování účasti v zadávacím řízení ze strany dodavatelů. Postupné cíle mají být dle § 71 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), stanoveny konkrétně; přesto záleží na zadavateli, jak moc do hloubky danou konkrétnost pojme a bude trvat na exaktně měřitelných či ověřitelných výsledcích, přestože sám v době jejich stanovení neví, jaké řešení dodavatelé nabídnou. Tuto skutečnost vzal zadavatel v úvahu a při stanovení postupných cílů se snažil dosáhnout kompromisu mezi vyhověním požadavkům ZZVZ a neznalostí nabídnutých řešení.

Zadavatel při stanovení pravidel pro poskytování odměn pamatoval rovněž na situace, kdy podmínky pro poskytování odměn nemusí být po zavedení inovačního partnerství naplněny a k vyplacení odměny tak nedojde. Pro tyto účely si zadavatel ve smluvních podmínkách vyhradil mechanismus pro předčasné ukončení inovačního partnerství a/nebo snížení počtu partnerů o ty, kteří postupný cíl nesplní a nebudou tedy mít nárok na vyplacení odměny.

Jak pozornému čtenáři jistě neuniklo, v texu v souvislosti s přípravou zadávacích podmínek veřejných zakázek zadávaných v ŘOIP hovoříme v množném čísle. Zkušenosti, které v rámci tohoto seriálu čtenářům předkládáme, vychází z přípravy dvou zadávacích řízení. V rámci finalizace zadávacích podmínek jedné z připravovaných veřejných zakázek se zadavatel na vlastní kůži přesvědčil o nutnosti v každé fázi přípravy zadávacích podmínek bedlivě sledovat naplnění veškerých zákonných požadavků pro zadání veřejné zakázky v ŘOIP. V okamžiku, kdy zadavatel předpokládal zahájení procesu interního schvalování připravených (finálních) zadávacích podmínek, zjistil, že s ohledem na aktuální vývoj se na trhu objevily již dostupná řešení, která by mohla uspokojit jeho potřeby; zadavatel tak neměl v této souvislosti postaveno na jisto, že požadovaný předmět plnění lze i nadále pořídit v rámci ŘOIP, a proto upustil od svého záměru zadat veřejnou zakázku v ŘOIP. Přestože se tedy zadavateli v rámci předběžných tržních konzultací dostalo ujištění, že požadované plnění není na trhu doposud dostupné, v období od jejich uskuteční do přípravy finální verze zadávací dokumentace, které trvalo cca 5 měsíců, se situace na trhu natolik změnila, že jednu ze základních podmínek pro zadání veřejné zakázky v ŘOIP již nebylo možné splnit.

Naproti tomu druhé zadávací řízení bylo úspěšně zahájeno, nicméně ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost. Protože zadavatel měl zájem na pořízení plnění, které je předmětem dané veřejné zakázky, rozhodl se zadávací řízení zopakovat. Za účelem eliminace následného neúspěchu při opakovaném zahájení zadávacího řízení zadavatel opětovně přistoupil k uskutečnění předběžných tržních konzultací, ve kterých vyzval všechny dodavatele, kteří se v rámci zrušené veřejné zakázky měli možnost seznámit se s jeho podmínkami, aby sdělili, co dle jejich názoru bylo překážkou pro jejich účast v zadávacím řízení. Zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel reakci jednoho dodavatele, který za příčinu svojí neúčasti označil vymezené požadavky a podmínky na složení realizačního týmu. Zadavatel toto kritérium technické kvalifikace opakovaně posoudil a přistoupil k jeho adekvátní úpravě tak, aby zároveň nedošlo ke snížení požadavků zadavatele na zajištění požadované odbornosti plnění. Na základě takto upravených zadávacích podmínek, ve kterých zadavatel identifikoval účastníka předběžné tržní konzultace a informace, které jsou výsledkem předběžných tržních konzultací, zadavatel přistoupil k zahájení veřejné zakázky zadávané v ŘOIP na totožný předmět plnění.

Na to, jak zadavatel v opakovaném zadávacím řízení uspěl, se zaměříme v dalším pokračování našeho seriálu pojednávajícím o prvních zkušenostech s ŘOIP.

 

Mgr. Michaela Machálková, advokát

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Praha
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Jugoslávská 620/29,
120 00 Praha 2 Vinohrady
Telefon: +420 222 866 555
E-mail: info@mt-legal.com
Brno
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Jakubská 121/1,
602 00 Brno 2
Telefon: +420 542 210 351
E-mail: info@mt-legal.com
Ostrava
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Bukovanského 30,
710 00 Ostrava
Telefon: +420 596 629 503
E-mail: info@mt-legal.com
Sdílej