9. 10. 2020

První zkušenosti s řízením o inovačním partnerství – díl třetí (a poslední?)

Druhý díl seriálu pojednávajícího o prvních zkušenostech s řízením o inovačním partnerství (ŘOIP) jsme uzavřeli slibem, že v dalším pokračování našeho seriálu se zaměříme na to, jak zadavatel uspěl v zadávacím řízení, které bylo opakovaně zahájeno, když při prvním vyhlášení ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost.

Po zahájení opakovaného zadávacího řízení, jemuž předcházelo provedení předběžných tržních konzultací, zadavatel bez zdržení prošel fází běhu lhůty pro podání žádostí o účast, když lhůta pro podání žádostí o účast nebyla v průběhu jejího trvání prodloužena. Ve lhůtě pro podání žádostí o účast zadavatel neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Přestože tato skutečnost může mnohdy vyvolávat obavy zadavatelů o tom, zda o jejich zadávacím řízení jsou potencionální dodavatelé dostatečně informování, resp. zda si jej „všimli“, a to ať už ve Věstníku veřejných zakázek či na webových portálech, které shromažďují informace o jednotlivých zadávacích řízeních a umožňují dodavatelům rychlou orientaci a přehled právě o takovém zadávacím řízení, které jej zajímá, v daném případě se negativní obavy nenaplnily. Zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel sice jen jednu, po neúspěšném prvním pokusu se zadávacím řízení však o to cennější žádost o účast.

Tady se chvíli zastavme a podívejme se blíže na účastníka zadávacího řízení, který žádost o účast podal. Z obsahu žádosti o účast, resp. povahy účastníka zadávacího řízení vyplynulo, že se potvrdil předpoklad, který vyplynul z předběžných tržních konzultací, tedy že potencionálním dodavatelem může být sdružení více dodavatelů, zejména pak sdružení obchodní korporace a akademické instituce. Účastníkem zadávacího řízení bylo právě sdružení obchodní korporace s vysokou školou.

Zadavatel v souladu s § 70 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) posoudil předloženou žádost o účast s ohledem na stanovené podmínky účasti v zadávacím řízení, a to konkrétně podmínky kvalifikace. Protože z předložené žádosti o účast nebylo zcela zřejmé prokázání splnění veškerých stanovených požadavků na kvalifikaci, využil zadavatel postupu dle § 46 ZZVZ a účastníka zadávacího řízení požádal o objasnění žádosti o účast.

Po úspěšném uzavření fáze posouzení podmínek účasti v zadávacím řízení (podmínek kvalifikace) zadavatel účastníka zadávacího řízení vyzval k předložení předběžné nabídky. Jak jsme zmínili již v druhém díle našeho seriálu, na přípravě zadávacích podmínek se podílela pracovní skupina, kterou zadavatel pro tyto účely ustanovil. Pracovní skupina vedle zástupců zadavatele a zástupců naší advokátní kanceláře (v pozici následného administrátora zadávacího řízení) pracovala ve složení externích odborníků-znalců v oblasti předmětu plnění veřejné zakázky. Členy pracovní skupiny, resp. jejich znalosti a zkušenosti zadavatel využil i po zahájení zadávacího řízení, když členy pracovní skupiny jmenoval do ustanovené hodnoticí komise, která měla za úkol, vedle otevírání žádosti o účast a předběžných nabídek a posouzení podmínek účasti v zadávacím řízení včetně posouzení kvalifikace, rovněž jednání o předběžných nabídkách a hodnocení (finálních) nabídek. Právě jednání o předběžné nabídce představovalo pro odbornou část hodnoticí komise fázi zadávacího řízení, na kterou se nejvíce „těšili“ a kde mohli nejvíce uplatit své postřehy, připomínky, jakož i požadavky k předložené předběžné nabídce.

Z jednání o předběžné nabídce vzešel požadavek zadavatele na její úpravu tak, aby více vyhovovala stanoveným zadávacím podmínkám a potřebám zadavatele a byl lépe využit její potenciál na její vylepšení ze strany účastníka zadávacího řízení. Celý proces jednání o předběžné nabídce byl relativně rychlý, což bylo dáno nejen tím, že zadavatel jednal pouze s jedním účastníkem zadávacího řízení, ale i tím, že předběžná nabídka, resp. její první předložená verze byla zpracována na vysoce odborné a kvalitativní úrovni. V rámci jednání potom došlo k jejímu vylepšení na možné maximum, které zadávací podmínky, jakož i možnosti na straně účastníka zadávacího řízení dovolovaly. V rámci jednání o předběžné nabídce zadavatel, resp. hodnoticí komise respektovala imperativ § 72 odst. 6 a 7 ZZVZ, který zadavateli zapovídá v průběhu jednání o předběžných nabídkách změnit nebo doplnit minimální technické podmínky a kritéria hodnocení. S ohledem na kvalitu předložené předběžné nabídky zadavatel o změně minimálních technických podmínek ani na okamžik uvažovat nemusel. Možnost změnit kritéria hodnocení zadavateli na mysl taktéž nepřišla, když s ohledem na jednoho účastníka zadávacího řízení se otázka hodnocení nabídek stala nerelevantní.

V rámci protokolu z jednání o předběžných nabídkách se strany zadávacího řízení zavázaly, že výsledky z jednání budou pro zadavatele i účastníka zadávacího řízení závazné pro další jednání a budou zohledněny v upravené předběžné nabídce. Ve vztahu k připomínkám účastníka zadávacího řízení, které byly v průběhu jednání vzneseny, zadavatel tyto zvážil a zadávací podmínky nevýrazným způsobem upravil tak, aby účastník zadávacího řízení byl schopen upravit předběžnou nabídku dle požadavků a potřeb zadavatele do podoby aktualizované předběžné nabídky.

Po obdržení aktualizované předběžné nabídky, která vyhovovala požadavkům a připomínkám zadavatele, jak byly vzneseny v rámci jednání o předběžné nabídce, zadavatel požádal účastníka zadávacího řízení o souhlas s ukončením jednání o předběžných nabídkách. Zadavatel účastníka zadávacího řízení informoval a upozornil, že podpisem souhlasu s ukončením jednání účastník zadávacího řízení akceptuje zaslané připomínky k předběžné nabídce a zavazuje se je zohlednit ve finální nabídce. Po obdržení tohoto souhlasu jej zadavatel obratem vyzval k podání (finální) nabídky.

S ohledem na skutečnost, že zadavatel obdržel pouze jednu (finální) nabídku, neprováděl její hodnocení. Zadavatel provedl „pouze“ posouzení podmínek účasti v zadávacím řízení, a to s výjimkou kvalifikace. V této souvislosti se blíže podívejme na § 70 odst. 2 ZZVZ, který stanoví, že předpokládaná hodnota plnění spočívajícího ve výzkumu a/nebo vývoji v rámci inovačního partnerství nesmí být nepřiměřená (významně méně nákladná) investici do jejich následné výroby, tedy do výroby konkrétního produktu na základě realizovaného vývoje. Z předložené (finální) nabídky účastníka zadávacího řízení vyplývá, že předpokládaná hodnota obou fází veřejné zakázky byla stanovena správně, když vývoj poptávaného plnění v rámci struktury celkové nabídkové ceny za plnění veřejné zakázky představuje vysokou investici v poměru k ceně samotného plnění, které má být výsledkem uskutečněného vývoje.

Zadavatel v zadávacích podmínkách veřejné zakázky stanovil, že za situace, kdy bude moci smlouvu o zavedení inovačního partnerství, tj. smlouvu pro I. fázi (výzkum a vývoj), uzavřít pouze s jedním dodavatelem (partnerem), ať už proto, že obdrží pouze jednu nabídku či pouze jedna žádost o účast splní podmínky účasti v zadávacím řízení apod., bude smlouva pro I. fázi uzavřena pouze s tímto jedním partnerem. Zadavatel v souladu s touto zadávací podmínkou upravil návrh smlouvy o zavedení inovačního partnerství, který spolu s návrhem oznámení o výběru dodavatele předložil orgánům zadavatele ke schválení. Úspěšné schválení vybraného dodavatele bylo v podmínkách zadavatele předpokladem pro odeslání oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 123 ZZVZ.

Po rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele v orgánech zadavatele zadavatel odeslal vybranému dodavateli oznámení o výběru a zároveň jej požádal o vzdání se práva na podání námitek. Tohoto práva se vybraný dodavatel vzdal a smluvní strany mohly přistoupit k podpisu smlouvy pro I. fázi inovačního partnerství, jejím předmětem jsou výzkumné a vývojové činnosti. S ohledem na skutečnost, že zadavatel původně předpokládal uzavření smlouvy pro tuto I. fázi se dvěma partnery, byla tato smlouva v příslušných ustanoveních upravena. Pro zajištění nejvyšší míry transparentnosti byla v preambuli smlouvy označena ustanovení, která v důsledku uzavření smlouvy pouze s jedním partnerem byla změnou dotčena. Mezi ustanoveními, která byla modifikována, bylo rovněž ustanovení upravující hodnocení návrhů pro výběr partnera, se kterým bude uzavřena smlouva pro II. fázi inovačního partnerství, tedy pro dodávku plnění, které bude vyvinuto v rámci I. fáze. Zadavatel uvedl, že partnerem předložený návrh řešení pro II. fázi nebude předmětem hodnocení, partner však bude povinen návrh řešení pro II. fázi se všemi požadovanými náležitostmi a za podmínek výše uvedených přesto předložit.

Nyní smluvní strany čeká několik (konkrétně 10) měsíců trvající období vývoje a výzkumu, které je rozděleno do několika etap, pro které byly stanoveny postupné cíle a podmínky pro poskytování odměn za splnění vymezených postupných cílů. Pakliže I. fáze inovačního partnerství bude úspěšně zakončena a vyvinutý matematický model bude odpovídat požadavkům zadavatele, resp. dohodnutým parametrům a podmínkám, bude uzavřena smlouva pro II. fázi inovačního partnerství. Doba plnění smlouvy pro II. fázi by měla trvat cca půl roku a jejím výsledkem by měla být dodávka vyvinutého programového vybavení zadavateli. Z doby trvání inovačního partnerství vyplývá, že jeho časová dotace není vůbec zanedbatelná a oproti běžné dodávce poptávaného zboží je podstatně vyšší.

Právě na časový aspekt celého inovačního partnerství, a to včetně řízení o inovačním partnerství, jsme upozorňovali již v prvním díle našeho seriálu. Opakované zadávací řízení o inovačním partnerství bylo zahájeno v září 2019 a do schválení vybraného dodavatele v orgánech zadavatele uplynulo téměř 9 měsíců. Jak jsme uvedli již výše, doba plnění veřejné zakázky rozložená do fáze I. a II. má trvat necelý rok a půl.

Pokud plnění v rámci smlouvy pro I. fázi inovačního partnerství a následně i smlouvy pro II. fázi inovačního partnerství bude probíhat dle předpokladů obou smluvních stran, můžeme si za rok a půl říci, jak inovační partnerství dopadlo a zda se smluvním stranám podařilo vyvinout požadovaný model a následně jej i dodat do prostředí zadavatele.

Mgr. Michaela Machálková

Advokátka

Praha
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Jugoslávská 620/29
120 00 Praha 2 - Vinohrady
Telefon: +420 222 866 555
E-mail: info@mt-legal.com

Brno
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Jana Babáka 2733/11
612 00 Brno - Královo Pole
Telefon: +420 542 210 351
E-mail: info@mt-legal.com

Ostrava
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Bukovanského 30
710 00 Ostrava - Slezská Ostrava
Telefon: +420 596 629 503
E-mail: info@mt-legal.com

Sdílej